O Českém Švýcarsku

Neobyčejná pestrost krajiny Českého Švýcarska je způsobena prolínáním odlišných geografických oblastí.

Pískovcová skalní města jsou nejcennější částí Českého Švýcarska. Typické jsou skalní věže, hluboké říční kaňony, nesčetná údolí oddělená skalnatými hřbety a stolové hory. V křídových pískovcích starých cca 90 mil let se nachází řada zkamenělin lastur dokládajících mořský původ. Vlivem eroze se v pískovcích vyvinula řada povrchových tvarů jako skalní převisy, jeskyně, skalní okna a skalní mosty se světoznámou Pravčickou bránou, největší pískovcovou bránou v Evropě.

Lužické hory a České středohoří tvoří kuželovité kopce vulkanického původu z období třetihor před cca 40 mil let. Převažují čedičové horniny s výskytem velkých kamenných moří jako na Růžáku a Studenci. Unikátní jsou šestiboké sloupce čediče vzniklé chladnutím vyvřelých hornin jako na Zlatém vrchu u Lísky a Panské skále u Kamenického Šenova. Kužely vulkanitů jsou podél geologických zlomů roztroušeny v širokém okolí a patří k nim rovněž Vlčí hora, Dymník, Jedlová, Luž a další.

Šluknovská pahorkatina je tvořena zaoblenými táhlými kopci ze žulových hornin starých a 700 mil let. Převažuje zde rumburská žula, zajímavá je sytě červená brtnická žula a například v okolí Mikulášovic se vyskytují ozdobné tmavé diority.

Geologické zajímavosti představují výskyt fluoritu mezi Krásnou Lípou a Starými Křečany, výskyt malachitu s azuritem na jurském vápenci u Brtníků, výskyt olivínu na Plešném vrchu u Brtníků nebo výskyt jurských vápenců u Doubice a na Bílém potoce. V okolí Jiřetína pod Jedlovou se od 16. století těžilo stříbro a měď. Na Šluknovsku lze nalézt pazourky dopravené sem ledovcem od Baltského moře během dob ledových.